Před pár týdny mne zaujal článek o PODNIKOVÉM MINIMALISMU. V několika odstavcích shrnuje nejdůležitější zásady „štíhlé organizace“ bez zbytečného přikrašlování, zásady „podnikatelského ducha“. Autorka Eva Macháčková ve svém článku neuvádí nic převratného ale přesto velmi často opomíjeného.
Je až neuvěřitelné jak často zapomínáme, že v jednoduchosti je krása a za vznosnými jmény metod a metodik musí být vždy jednoduchý a jasný cíl. Tož tak, přeji pěkné počtení.
Je skutečné umění nastavit procesy firmy tak, aby hladce fungovala a přinášela přidanou hodnotu koncovému zákazníkovi, a přitom nevytvářela zbytečnou administrativu a s tím spojené náklady. Řada malých a středních podniků vnímá jako svoji hlavní výhodu vysokou schopnost reakce na požadavky trhu díky vnitřní flReexibilitě. Jak jí dosahuje? Je možné, aby se i velká firma inspirovala tímto přístupem a byla také pružnější? …
…Jednání nejsou pro řešení problémů, ale pro potvrzení shody…
Začněte v epicentru. Haste, co vás pálí. Udržujte si štíhlou linii. Ze začátku nedbejte na detaily. Na problém vydejte méně. Spusťte to hned. Dělejte méně než konkurence. Nezaměňujete nadšení s prioritami. Nabírejte lidi, až to bude bolet. Vytvořte si publikum. To jsou názvy některých kapitol, které docela dobře vystihují, o čem že ten podnikatelský minimalismus vlastně je.
Jak s ním začít? Pro mě byly zásadní následující čtyři body:
Rozhlédněte se kolem sebe. Skutečně všechno, co vidíte, každou jednotlivou věc, potřebujete k životu či k práci? Překvapivě mnoho předmětů se nám v domácnostech a pracovnách hromadí z úplně jiných důvodů.
Trošku extrémní, ale velmi účinnou metodu doporučuje japonská specialistka na pořádek Marie Kondo. Každou věc vezměte do ruky a zeptejte se sami sebe, jestli vám skutečně dělá radost. Pokud je vaše odpověď ne nebo si nejste úplně jistí, můžete danou věc bez obav pustit do světa.
Místo v životě nám zabírají nejen věci hmotné, ale i nehmotné. A tím nemyslím jen soubory na harddisku.
Sepište si všechny projekty, jichž jste aktuálně součástí. Které z nich vás skutečně naplňují? A které z nich děláte jen proto, že vám přišlo hloupé odmítnout? Zvlášť, pokud máte víc těch druhých, je čas naskočit do toho, čemu Marie Forleo říká No Train.
Začněte důsledně odmítat nové závazky, úkoly a projekty. Alespoň dokud se vám nepodaří úspěšně dokončit nebo uzavřít ty, které už máte. Podle mé zkušenosti to trvá tak půl roku. Najednou se vám v tom balastu začnou objevovat jasné obrysy toho, co skutečně chcete. A začnete si užívat prázdnější kalendář, větší soustředění a více mentální kapacity na nové nápady.
Snad nejčastější otázkou, která se objevuje v různých podnikatelských diskusích na Facebooku, je jak získat dotace nebo investorský vklad do začátku podnikání. Podle mě je to velmi ošidná strategie.
Autoři knihy Restart mají podobný názor: „Firmy podnikající ve službách (jako jsou například konzultanti, softwarové společnosti, svatební agentury, grafičtí designéři a stovky jiných) toho na rozběh opravdu mnoho nepotřebují. Podnikáte-li v něčem podobném, určitě se penězům zvenčí vyhýbejte,“ radí.
Dotace často vedou k tomu, že se místo soustředění na své jádro podnikání snažíte napasovat na podmínky dotační výzvy. Ve výsledku často děláte něco, co by bez dotací nemělo šanci na úspěch. Nebo (ještě hůř) něco, co vůbec nikdo nepotřebuje.
Ztráta fokusu hrozí i u peněz od investorů. Zájmem investora je získat svoje peníze co nejdříve zpátky, pokud možno s nějakým zhodnocením. Zájmy vaší firmy a jejího budoucího růstu ale mohou být někde úplně jinde. Proto je lepší si vystačit s vlastními prostředky.
Situace, které vypadají jako bezvýchodný nedostatek financí, mají často překvapivě jednoduché řešení. Místo pořízení vlastních prostor si je pronajmout nebo začít poskytovat službu u zákazníka. Místo nových strojů pořídit repasované, vyzkoušet ruční výrobu nebo outsourcing. Místo nákladné reklamy vyprávět příběh a věhlas své firmy šířit prostřednictvím blogu, WOMu a sociálních sítí.
„Tvrdá práce je důležitá. Ale více úsilí nutně nepřináší větší výsledky,“ varuje Greg McKeown v knize Essentialism. Co podle něj výsledky přináší, je dělat méně a lépe.
Jenže – co přesně je to lépe? K tomu je potřeba začít trochu vyhodnocovat. Projít si obchodní výsledky a statistiky, možná si i pár týdnů psát timesheet. Cílem je si odpovědět na následující otázky:
Jakmile to víte, další kroky už jsou celkem jasné. Přitlačit na to, co funguje, a postupně eliminovat všechno ostatní.