2.díl SCAMPER - metoda generování nápadů
1. Původ a kontext vzniku metody
Metodu SCAMPER systematizoval v 70. letech Bob Eberle, který navázal na dřívější práci Alexe Osborna (tvůrce brainstormingu). Cílem bylo převést volné kreativní otázky do jednoduchého, zapamatovatelného a prakticky použitelného rámce, vhodného pro vzdělávání i praxi.
Metoda sice vznikla původně jako pedagogický nástroj pro práci se žáky a studenty, aby se naučili systematicky přemýšlet o změnách existujících objektů. Postupně se rozšířila do firemní praxe, zejména tam, kde bylo potřeba zlepšovat již fungující produkty nebo procesy bez nutnosti „vymýšlet vše od nuly“ – například při inovacích výrobků, optimalizaci služeb nebo úpravách interních postupů.
Všude tam, kde bylo třeba se podívat na problém jinýma očima, z jiného úhlu pohledu…
Konkrétní příklady použití:
Často uváděným příkladem je úprava běžného spotřebního produktu (např. kartáčku na zuby) pomocí jednotlivých kroků SCAMPER: nahrazení materiálu rukojeti, zkombinování kartáčku s krytem, úprava tvaru pro lepší úchop, odebrání zbytečných prvků nebo otočení logiky použití (cestovní varianta). Výsledkem není „nový vynález“, ale série realistických variant, z nichž lze vybrat ty s nejvyšší přidanou hodnotou.
Dobrým příkladem je také plnění tuby zubní pastou. Jak se dá naplnit tuba malým otvorem rychle a bez bublin uvnitř?
Nejlépe tak, že ji takto plnit vůbec nebudete… Jasná věc? Ano, ale někdo na to musel přijít!
A k tomu všemu je metoda SCAMPER nápomocna. Tak pojďme na to.
2. Pro které typy problémů je metoda vhodná?
Vhodná je zejména pro úpravy, zlepšení nebo nové varianty již existujících produktů, služeb nebo procesů.
Typické příklady vhodného použití:
Metoda SCAMPER se dobře uplatní například při hledání způsobů, jak zjednodušit složitý proces, odstranit nadbytečné kroky, snížit náklady bez ztráty funkčnosti nebo upravit existující produkt tak, aby lépe odpovídal změněným potřebám zákazníků. Typickým příkladem může být redesign interního schvalovacího procesu, úprava obalového řešení nebo optimalizace služby, která je funkční, ale neefektivní.
Konkrétní návrhy projektů (ilustrativní příklady):
- Zjednodušení schvalovacího procesu faktur (Eliminate / Combine): odebrání jednoho schvalovacího kroku, změna pořadí kontrol, sloučení role „kontrola“ a „evidence“.
- Úprava obalu výrobku (Substitute / Modify): nahrazení materiálu obalu, změna tvaru pro lepší stohovatelnost, odebrání nadbytečných informačních prvků.
- Zlepšení zákaznické služby (Combine / Put to other use): zkombinování dvou kontaktních míst do jednoho, změna způsobu předání informací zákazníkovi, využití služby pro jiný účel.
- Optimalizace interního reportu (Eliminate / Rearrange): odebrání části dat, změna struktury výstupu, použití stejného reportu pro více cílových skupin.
Kdy metoda vhodná není:
SCAMPER není ideální v situacích, když:
- žádné výchozí řešení neexistuje
- kdy je problém teprve vágně definovaný
Nevhodná je také pro hledání radikálně nových byznys modelů či strategií, kde není co systematicky upravovat a je potřeba nejprve problém vůbec pojmenovat.
3. Základní princip metody
Metoda SCAMPER stojí na sadě cílených otázek, které systematicky nutí měnit existující řešení po částech, nikoli ho hodnotit jako celek. Každá otázka představuje jiný typ zásahu do reality a vede k jinému druhu nápadů.
Poznámka k variabilitě otázek:
V praxi není nutné projít všechny otázky ani je používat ve fixním pořadí. Metoda funguje nejlépe tehdy, když se vybírají pouze ty otázky, které dávají smysl pro daný problém a kontext.
Základní otázky metody SCAMPER:
S – Substitute (Nahradit): Co lze nahradit? (materiál, osobu, technologii)
Příklad: Nahradit papírový formulář digitálním, plastový díl jiným materiálem (ekologičtějším, levnějším, odolnějším).
C – Combine (Kombinovat): Co lze spojit dohromady?
Příklad: Sloučení zákaznické podpory a technické dokumentace do jednoho kontaktního bodu – zákazník neřeší, „kam patří“, ale dostává odpověď na jednom místě.
A – Adapt (Přizpůsobit): Co lze převzít z jiného kontextu?
Příklad: Přenesení principu kafeterie zaměstnaneckých benefitů – místo pevně daných benefitů má zaměstnanec možnost volby v rámci stanoveného limitu.
M – Modify / Magnify / Minify (Upravit / Zvětšit / Zmenšit): Co lze změnit v rozsahu nebo intenzitě?
Příklad: Zkrácení interního reportu z deseti stran na dvě klíčové, nebo naopak zvýraznění jedné metriky, která řídí rozhodování.
P – Put to other use (Použít jinak): K čemu dalšímu lze řešení využít?
Příklad: Přímé propojení skladového hospodářství s dodavatelem – dodavatel plánuje dodávky podle aktuálního stavu skladu místo práce s reporty.
E – Eliminate (Odebrat): Co lze úplně odstranit?
Příklad: Cílené rušení funkcí nebo výbavy, které zákazníci reálně nepoužívají – včetně systematického odebírání hodnoty.
R – Rearrange / Reverse (Přeskupit / Obrátit): Co lze změnit v pořadí nebo logice?
Příklad: Změna logiky procesu na základě analýzy příčin – nejprve ověření klíčových předpokladů, teprve poté sběr detailních dat.
4. Kdy metodu použít / kdy ne.
Metoda SCAMPER je vhodná především v situacích, kdy již existuje konkrétní výchozí řešení – produkt, služba nebo proces – který funguje, ale vykazuje slabá místa, neefektivity nebo neodpovídá změněným podmínkám.
Kdy metodu použít:
- Úprava existujícího produktu, který je technicky funkční, ale uživatelsky nepohodlný (např. obal, nástroj, pracovní pomůcka).
- Zjednodušení stabilního, ale zbytečně složitého procesu, jako je schvalování faktur, onboarding zaměstnanců nebo interní reporting.
- Vylepšení služby, která je využívaná, ale vyvolává frustraci (např. zákaznická linka, reklamační proces, servisní zásah).
Kdy metoda vhodná není:
Situace, kdy problém ještě není pojmenovaný („potřebujeme inovovat“, „něco nefunguje, ale nevíme co“).
Hledání zcela nového byznys modelu nebo strategického směru, kde neexistuje žádné výchozí řešení, které by bylo možné systematicky upravovat.
Řešení otázek typu „proč to vůbec děláme“, „má tento produkt ještě smysl“, nebo „jakou hodnotu vlastně vytváříme“.
Případy, kdy je výchozí řešení chybné už v samotném základu a jeho další úpravy by pouze zakrývaly hlubší problém. Toto souvisí s hledáním klíčové příčiny.
Poznámka: SCAMPER je výborný šroubovák pro úpravy a zlepšování existujících řešení, ale velmi špatná lopata pro hledání zcela nového nápadu.
5. Postup krok za krokem.
Níže je uvedena minimální, ale prakticky použitelná verze postupu práce s metodou SCAMPER. Jednotlivé kroky jsou záměrně jednoduché a mají vést k rychlému generování realistických variant, nikoli k detailní analýze.
A) Vymez výchozí objekt
Jasně pojmenuj, co přesně upravuješ. Produkt, službu nebo proces, který již existuje.
Mikro‑příklad: Máme běžnou dózu na sušené mléko (Sunar). Plní svou funkci, ale rodiče si stěžují na špatné dávkování a manipulaci jednou rukou.
B) Pojmenuj cíl změny
Jednou větou si ujasni, proč změnu děláš. Co má být lepší než dnes.
Mikro‑příklad: Cílem je zjednodušit manipulaci při přípravě mléka v noci a snížit riziko rozsypání prášku.
C) Nastav mantinely
Sepiš základní omezení, která nelze porušit (bezpečnost, hygiena, legislativa, cena, klíčová funkce).
Mikro‑příklad: Obal musí zůstat hygienický, bezpečný pro kontakt s potravinami, cenově dostupný a uzavíratelný.
D) Vyber relevantní písmena SCAMPER
Nepracuj nutně se všemi otázkami. Vyber jen ty, které dávají smysl pro daný problém.
Mikro‑příklad: Pro dózu na Sunar dává smysl hlavně Substitute, Modify, Combine a Eliminate.
E) Generuj varianty (bez hodnocení)
Ke každému vybranému písmenu vytvoř několik variant. V této fázi se nápady nekritizují.
Mikro‑příklad: Změna tvaru hrdla, integrovaná odměrka ve víčku, dávkovací mechanismus, odebrání samostatné plastové lžičky.
F) Rychlé síto
Každý nápad projde hrubým filtrem: proveditelné / zajímavé později / stop.
Mikro‑příklad: Integrovaná odměrka ve víčku – OK k ověření. Mechanický dávkovač – vysoká cena, zatím odloženo.
G) Vyber 1–3 kandidáty a navrhni minitest
U vybraných variant si ujasni, jak je ověříš s minimálními náklady.
Mikro‑příklad: Vytisknout 3D model nového víčka a otestovat ho s několika rodiči při běžném používání.
H) Zapiš rozhodnutí a další krok
Urči, kdo bude řešení dále rozvíjet, do kdy a s jakým výstupem.
Mikro‑příklad: Do dvou týdnů rozhodnout, zda nový tvar víčka přejde do prototypové výroby.
6. Typické chyby při použití metody
Při práci s metodou SCAMPER vznikají chyby nejčastěji proto, že lidé mají tendenci buď metodu používat mechanicky, nebo naopak sklouznout zpět ke svým zažitým způsobům myšlení. Dalším častým zdrojem chyb je míchání fází tvorby a hodnocení, případně slabé vedení procesu.
Předčasné hodnocení nápadů – nápady jsou kritizovány dříve, než se vůbec stihnou rozvinout.
Jak se chybě vyhnout: Důsledně oddělit fázi generování a fázi hodnocení, ideálně i časově.Mechanické projití všech písmen SCAMPER – tým jede otázky „od S po R“ bez ohledu na smysl a kontext.
Jak se chybě vyhnout: Vybírat jen ta písmena, která dávají smysl pro daný problém.Nejasně definovaný výchozí objekt – není zřejmé, co se vlastně upravuje (produkt, proces, služba).
Jak se chybě vyhnout: Na začátku jasně pojmenovat výchozí objekt jednou větou.Příliš obecné formulace nápadů – vznikají vágní návrhy bez možnosti další práce.
Jak se chybě vyhnout: Tlačit nápady do konkrétní podoby (co přesně se mění, kde, jak).Dominance jedné osoby nebo role – silná osobnost určuje směr a ostatní se přizpůsobují.
Jak se chybě vyhnout: Využívat tiché fáze práce a aktivní facilitaci.Snaha vyřešit strategické otázky pomocí SCAMPER – metoda je použita tam, kde chybí základní směr.
7. Použití jednotlivcem nebo v týmu
Tato kapitola se nezabývá tím, jak metodu SCAMPER použít, ale v jakém kontextu. Stejná metoda může fungovat velmi rozdílně podle toho, zda ji používá jednotlivec, tým, nebo kombinace obou přístupů.
Použití jednotlivcem
Použití metody jednotlivcem je vhodné zejména tehdy, když má daný člověk dobrou znalost problému, je vlastníkem procesu nebo nese odpovědnost za výsledek. Typické je také využití SCAMPERu jako přípravného kroku před týmovou prací nebo v situacích, kdy není možné nebo žádoucí svolávat skupinu lidí.
Použití v týmu
Týmové použití SCAMPERu je vhodné v situacích, kdy problém zasahuje více rolí, oddělení nebo pohledů. Typicky jde o změny procesů, služeb nebo produktů, kde je důležitá nejen kvalita řešení, ale také jeho pochopení a přijetí ostatními.
Hlavním přínosem týmové práce je šíře nápadů, rychlé odhalení slabin návrhů a vyšší pravděpodobnost, že výsledné řešení bude akceptováno. Na druhou stranu týmová práce klade vyšší nároky na moderaci – bez jasných pravidel může dojít k dominanci jednotlivců, předčasnému hodnocení nebo ztrátě tempa.
Kombinovaný přístup (doporučená praxe)
V praxi se nejlépe osvědčuje kombinace obou přístupů. Nejprve každý účastník pracuje s metodou individuálně a připraví si vlastní varianty řešení. Následně se tyto výstupy sdílejí v týmu, rozvíjejí a společně hodnotí.
Tento postup spojuje hloubku individuálního myšlení se šíří týmové perspektivy, snižuje riziko skupinového myšlení a výrazně zvyšuje kvalitu výsledků. Zároveň umožňuje efektivně pracovat s časem – tým se nesetkává proto, aby vymýšlel od nuly, ale aby pracoval s již existujícím materiálem.
9. Hodnocení výstupů a rychlé síto (co dál s nápady)
Metoda SCAMPER obvykle vede k většímu množství nápadů. Pokud v této chvíli nenásleduje vědomý výběr, končí práce často u seznamu variant bez dalšího využití. Smyslem této fáze není detailní analýza, ale rychlé, srozumitelné a společné rozhodnutí, se kterými nápady má smysl pracovat dál.
Cílem rychlého síta je zúžit pole možností na několik kandidátů, aniž by se zabila energie týmu nebo se diskuse utopila v detailech.
Základní pravidla hodnocení:
- hodnotíme až po ukončení generování nápadů,
- hodnotíme nápady, ne jejich autory,
- používáme co nejjednodušší kritéria,
- nehledáme jistotu, ale směr.
Lístečková metoda (doporučený postup):
Každý nápad je napsán na samostatný lístek (papírový nebo digitální). Lístky se rozloží na stůl nebo tabuli tak, aby byly všechny viditelné současně. Tento přístup podporuje vizuální přehled, zapojení všech účastníků a rovnost nápadů.
Dvouosé hodnocení (rychlá orientace):
Osvědčeným postupem je jednoduchá matice dvou kritérií, například přínos (hodnota) a proveditelnost. Lístky se společně přesouvají do prostoru matice bez dlouhých debat – cílem je orientace, ne obhajoba.
Alternativa: třízónové síto:
Pokud není prostor na matici, lze použít rozdělení na tři zóny: „OK – jdeme dál“, „Možná později“ a „Stop“. Každý nápad musí skončit v jedné z nich.
Role týmu a moderátora:
Moderátor hlídá čas, pravidla a oddělení hodnocení od řešení. Důležité je, aby se rozhodovalo na základě kritérií, nikoli hierarchie.
Výstup této fáze:
Ideálním výsledkem jsou 1–3 vybrané nápady, u nichž je jasné, proč byly vybrány a jaký bude další krok (pilot, test, prototyp).
10. Jak nápad přetavit v inovaci/realizaci
Tato kapitola vymezuje základní podmínky, které by měl splňovat nápad, aby měl reálnou šanci přerůst z fáze kreativity do fáze inovace a realizace. Nejde o detailní byznys plán, ale o rychlý orientační filtr.
Základní imperativy:
Jasně pojmenovaný problém – nápad musí řešit konkrétní problém, nikoli jen obecné „zlepšení“. -> ANO/NE
Identifikovaný přínos – je zřejmé, komu a v čem nápad přináší hodnotu (uživatel, zákazník, proces, firma). -> ANO/NE a Přibližně jakou a kolik?
Respektování klíčových mantinelů – nápad neporušuje zásadní omezení (bezpečnost, legislativa, základní náklady, klíčová funkčnost). -> ANO/NE
Vlastník nápadu – je určena osoba nebo role, která nese odpovědnost za další rozpracování. -> ANO/NE a motivace!
Možnost ověření v malém – existuje realistický první krok (pilot, test, prototyp), který nevyžaduje velké investice. Pilotní projekt, který prověří nápad.
I pilotní projekt je projekt a má být jako projekt řízen!
Smyslem této kapitoly není rozhodnout, jak inovaci realizovat, ale zda má smysl se o realizaci vůbec pokusit a pokud ano, tak jak s realizací začít.
11.Šablony záznamů a podpůrné pracovní dokumenty
Tato kapitola shrnuje jednoduché pracovní podklady, které pomáhají převést práci s metodou SCAMPER z diskuze do konkrétních výstupů. Nejde o formální formuláře, ale o praktické pomůcky, které lze použít na papír, tabuli nebo v digitálním prostředí.
Záznam práce s metodou SCAMPER
Strukturovaný zápis samotné práce s metodou.
- výchozí objekt (produkt / služba / proces)
- cíl změny
- vybraná písmena SCAMPER / otázky
- návrhy variant
- rychlé síto (OK / později / stop)
- vybrané kandidáty k dalšímu kroku
Karta nápadu
Jednoduchý list pro zachycení nápadu, který prošel sítem a má se dále rozvíjet.
- název nápadu
- jaký problém řeší
- hlavní přínos
- hlavní rizika / otevřené otázky
- navržený další krok (pilot, test, prototyp)
- vlastník nápadu
Tahák pro účastníky workshopu
Stručný přehled pro účastníky, který mohou dostat ještě před workshopem. Slouží k přípravě a sladění očekávání, nikoli jako záznam z práce.
- co je metoda SCAMPER a k čemu slouží
- jaký je cíl workshopu
- s jakým objektem se bude pracovat
- základní pravidla práce (oddělení tvorby a hodnocení, časové boxy)
- jaký výstup se očekává
Jak bude trochu čas, pověsím sem nějaké formuláře, které můžete použít, nebo se nechat inspirovat.
12. Checklist (rychlá kontrola kvality použití metody)
Tento checklist slouží jako rychlá kontrola, zda byla metoda SCAMPER použita smysluplně a zda výstupy stojí na pevném základu. Nejde o formální audit, ale o praktické ověření kvality práce.
Poznámka: Pokud je odpověď „ne“ u více než dvou otázek, je pravděpodobné, že metoda byla použita mechanicky nebo nedůsledně.
Kontrolní otázky:
Máme jasně vymezený výchozí objekt (produkt, služba, proces)?
Je pojmenovaný konkrétní problém, který řešíme?
Oddělili jsme fázi generování nápadů od jejich hodnocení?
Pracovali jsme jen s těmi písmeny SCAMPER, která dávala smysl pro daný problém?
Vznikly konkrétní návrhy, nikoli pouze obecné formulace?
Proběhlo rychlé síto (OK / později / stop)?
Byly vybrány maximálně 1–3 kandidátní nápady?
Je u vybraných nápadů jasný další krok (pilot, test, prototyp)?
Má každý další krok svého vlastníka?
13. Rozšiřující a provokativní otázky
Tato kapitola doplňuje systematické otázky metody SCAMPER o další typy provokativních otázek. Jejich cílem je změnit perspektivu, narušit zažité uvažování a otevřít nové úhly pohledu. Nejde o hledání okamžitě realizovatelných řešení, ale o rozšíření prostoru možností.
Co kdybychom měli… (práce s omezeními a zdroji)
- Co kdybychom měli poloviční rozpočet?
- Co kdybychom měli poloviční čas?
- Co kdybychom měli o polovinu méně lidí?
- Co kdybychom měli jen jednu možnost, jak to udělat?
Zkusme se na to podívat z pohledu… (změna role a perspektivy)
- Zkusme se na to podívat z pohledu někoho, kdo to používá poprvé.
- Zkusme se na to podívat z pohledu toho, kdo chybu musí řešit.
- Zkusme se na to podívat z pohledu toho, kdo za výsledek nese odpovědnost.
- Zkusme se na to podívat z pohledu toho, kdo to musí vysvětlit ostatním.
Jak by to vypadalo, kdyby… (vizualizace a scénáře)
- Jak by to vypadalo, kdyby řešení muselo fungovat bez návodu?
- Jak by to vypadalo, kdyby bylo navrženo výhradně pro extrémní případ?
- Jak by to vypadalo, kdyby tento krok byl první místo posledního?
- Jak by to vypadalo, kdyby tato část vůbec neexistovala?
Co by se stalo, kdyby… (důsledky a systémové myšlení)
- Co by se stalo, kdybychom tento krok vynechali?
- Co by se stalo, kdyby se tato chyba opakovala každý den?
- Co by se stalo, kdyby odpovědnost byla přesunuta jinam?
- Co by se stalo, kdyby tento proces trval dvakrát déle?
Jak jinak by to šlo udělat? (odklon od prvního řešení)
- Jak jinak by šlo dosáhnout stejného výsledku?
- Jak jinak by šlo tuto informaci předat uživateli?
- Jak jinak by šlo zabránit této chybě bez další kontroly?
- Jak jinak by šlo tento krok zjednodušit nebo obejít?
Představme si, že… (uvolnění myšlení bez infantilnosti)
- Představme si, že tento produkt navrhujeme dnes poprvé.
- Představme si, že to musí fungovat bez lidského zásahu.
- Představme si, že to někdo používá úplně jinak, než jsme zamýšleli.
- Představme si, že řešení musí být srozumitelné do 30 sekund.
13. Rozšiřující a provokativní otázky
Tato kapitola slouží jako praktické „opáčko“ pro toho, kdo metodu SCAMPER vede. Neshrnuje teorii, ale připomíná klíčové body, které mají zásadní vliv na kvalitu výstupů i průběh práce se skupinou.
- Jasně pojmenovat cíl práce – účastníci musí vědět, proč se SCAMPER používá a jaký typ výstupu se očekává (varianty, podněty, kandidáti k testu).
- Vymezit výchozí objekt – opakovaně se vracet k tomu, co přesně upravujeme. Jakmile se objekt „rozplyne“, klesá kvalita nápadů.
- Oddělit tvorbu a hodnocení – chránit fázi generování nápadů před kritikou, racionalizací a řešením detailů.
- Pracovat selektivně s otázkami SCAMPER – netlačit skupinu k projití všech písmen, ale vybírat jen ta, která dávají smysl pro daný problém.
- Tlačit na konkrétnost – hlídat, aby nápady nebyly vágní („zlepšit“, „zjednodušit“), ale popisovaly konkrétní změnu.
- Hlídání času a tempa – krátké časové boxy udržují energii a brání zacyklení v diskusi.
- Zabránit dominanci jednotlivců – aktivně zapojovat tišší účastníky, používat tiché fáze práce.
- Pracovat s vizualizací – psát nápady viditelně (lístky, tabule), aby byly „rovnocenné“ a sdílené.
- Dovést skupinu k rozhodnutí – SCAMPER nekončí seznamem nápadů, ale výběrem 1–3 kandidátů a dalším krokem.
- Udržet bezpečné prostředí – připomínat, že cílem není obhájit svůj nápad, ale společně zlepšit řešení.
Procvičte si metodu - Domácí úkol ... (10-15min)
Varianta A: Váš vlastní problém nebo předmět
Vyberte si jakýkoli produkt, službu nebo proces z vašeho běžného života nebo práce. Mělo by jít o něco, co znáte a s čím máte osobní zkušenost.
Než začnete s otázkami SCAMPER, zkuste si stručně odpovědět:
Co přesně je výchozí objekt? (kde začíná a kde končí)
Jaký problém nebo nepohodlí na něm vnímáte?
Jaké jsou základní mantinely nebo omezení? (čas, cena, bezpečnost, funkce)
Teprve poté si vyberte 2–4 otázky SCAMPER, které vám dávají smysl, a zkuste si k nim napsat několik variant bez hodnocení.
Varianta B: Nabídnutý příklad – klips na propisce
Pokud se vám nechce hledat vlastní téma, použijte následující příklad.Většina propisek má nahoře klips, který slouží k uchycení do kapsy, desek nebo pouzdra. V praxi ale tyto klipsy často dopadají stejně – jsou ohnuté, ulomené, nefunkční. Důvodem je běžné používání i hraní si s nimi apod.
Zadání zní:
Jak by šlo klips vylepšit nebo změnit, aby se nelámal?
Je klips vůbec potřeba, nebo by šla jeho funkce řešit jinak?
Má smysl měnit jen klips, nebo celou propisku?
Vyberte si několik otázek SCAMPER (např. Substitute, Modify, Eliminate, Put to other use) a zkuste navrhnout různé varianty řešení – bez ohledu na to, zda jsou hned realizovatelné.
Na závěr si položte jednoduchou otázku:
Který nápad by stálo za to ověřit v malém? (5–15 minut)
Pokud někde dlouhodobě nevznikají nové nápady, není to tím, že by lidé nebyli kreativní. Většinou chybí proces a schopnost ho vědomě použít.
Tento seriál je pokusem ho krok za krokem postavit.
Čas do vydání dalšího dílu o KREATIVITĚ
Zda postupně naleznete navazující příspěvky seriálu…
