ANATOMIE ALIBI
Proč kultura viny maskuje nefunkční procesy?
Když se ve firmě něco pokazí, bývá první reflex jasný: najít viníka.
Je to rychlé, jednoduché a na první pohled to dává manažerský pocit „řešení“.
Jenže právě v tom je ta past. Ve chvíli, kdy označíme chybu jako „lidskou“, proces se tím zabetonuje ve svém současném stavu. Nic se nemění. Chyba se vrátí – jen v jiném čase a s jiným člověkem.
Firma tak platí dvakrát: jednou za samotnou chybu a podruhé za promarněnou příležitost nápravy procesu.
1. Co je kultura viny a jak zakrývá skutečná procesní selhání
Firmy, kde se hledá viník místo příčiny, mají společné znaky:
– Když se udělá chyba, řeší se „kdo to udělal“.
– Když se objeví dlouhodobý problém, argumentuje se: „To byla chyba operátora.“
– Když se objeví odchylka, první návrh zní: „Přitvrdíme kontrolu.“
Tím se vzniklá chyba nebere jako symptom, ale jako osobní selhání.
A dokud se takto přemýšlí, není možné pohnout procesem.
2. Kolik stojí kultura viny a opakované chyby v procesech
Mnoho manažerů má pocit, že „přísnější kontrola“ je levnější než investovat do úpravy procesu.
Ve skutečnosti je to přesně naopak.
Náklady, které nejsou vidět na první pohled:
➤ Opakované vady (stejná chyba u různých lidí → signál procesní slabiny).
➤ Reklamace, ztracené zakázky, zmetkovitost.
➤ Nárůst kontrol, které neřeší příčinu, jen prodražují provoz.
➤ Interní friction (tření) – čas manažerů na vyšetřování „kdo za to může“.
➤ Odchod lidí, kteří nechtějí pracovat v prostředí obviňování.
Každé takové „alibi“ stojí peníze – jen se to nepromítne do jedné faktury, ale pomalu eroduje efektivitu firmy.
3. Případy, kdy „lidská chyba“ skrývá selhání procesu
Z praxe (výroba, logistika, administrativa) se stále dokola objevují tytéž scénáře:
➤ Operátor udělá stejnou chybu jako jeho kolega o týden dříve.
→ Proces není odolný.
➤ Administrativa přehlédne položku, protože je ukrytá v přeplněné tabulce.
→ Design nástroje selhává, ne člověk.
➤ Technik zapomene krok, který není nikde jasně popsán.
→ Chybí standard, ne disciplína.
➤ Nováček nezvládne zaskakování u stroje.
→ Proces počítá s nadstandardně zkušeným člověkem.
Chyba je vždy výstup. A výstup je vždy výsledkem procesu, ne konkrétní osoby.
Co si o tom myslíte?
➡️ „Lidský faktor ve firmách – proč nejde o chybu člověka, ale procesu“
4. Jak změnit firemní kulturu: od otázky „Kdo?“ k „Co/Proč?“
Jednoduchá pomůcka pro manažery i mistry v provozu:
Kdo to udělal?
Co v našem procesu umožnilo, že se to stalo?
Zní to jako maličkost, ale přepne to úplně celé myšlení.
Každá varianta „hledání viníka“ zavírá dveře ke zlepšení.
Každá varianta „co v procesu?“ je otevírá.
Odkaz:
➡️ „Řízení změn ve firmách – praktický přístup pro manažery“
➡️ „Jak správně hledat příčinu problému (5× Proč / Root Cause)“
5. Mini-audit procesu: Co můžete udělat hned zítra (3 minuty)
Manažer si položí tři otázky:
1. Opakuje se stejná chyba u různých lidí?
2. Existuje workaround? (cár papíru, fixem dopsaná poznámka, postup „já ti to ukážu“).
3. Musí být člověk hyperpozorný, aby uspěl?
Pokud na něco z toho odpoví „ano“, problém není lidský, ale procesní.
Závěr: Proč je změna kultury viny klíčem ke zlepšování procesů
Kultura viny dává firmě krátkodobý pocit kontroly, ale dlouhodobě je to nejdražší forma nečinnosti.
Uznat, že za opakované chyby nemůže člověk, ale proces, není slabost managementu.
Je to jeden z nejúčinějších způsobů, jak zvýšit efektivitu, kvalitu i ziskovost.
Chyba není hrozba. Je to data.
A data jsou začátek zlepšení.
Lze kreativitu řídit? – 2.díl – SCAMPER
Lze kreativitu řídit? Ano – když řídíš podmínky a proces. 4 prvky:…
Read More
Lze kreativitu řídit?
Lze kreativitu řídit? Ano – když řídíš podmínky a proces. 4 prvky:…
Read More
Anatomie alibi
Kultura viny ve firmách často zakrývá skutečné procesní selhání. Místo hledání viníka…
Read More