PLÁNUJ – PROVEĎ – OVĚŘ – ZAVEĎ Znáte to? Ne? Určitě jo. Ale jak často pod tlakem času, peněz, ale někdy i „projektového nadšení“ některý z těchto čtyř kroků odbydeme, nedotáhneme či úplně vynecháme. Vždyť jsme přece zkušení praktici, my víme, co je příčinou, když nemáme data, tak to odhadneme, a nač testovat, když můžeme hned realizovat, a bude to rychle hotové…
Něco vám to připomíná? Mě velmi. 😉
Proč je to tak důležité, i když jsme zkušení manažeři, kteří již mají za sebou nejeden úspěšný projekt?
Každý krok má svůj význam a místo, vynechání jednoho kroku znamená vyšší riziko a pracnost pro následující krok. Pojďme se na to podívat detailněji:
PDCA cyklus se nejmenuje CYKLUS náhodou. Vylepšovat se dá vše a stále, pokud jsou k tomu nápady a data. A už jsme opět u měření…
Po zavedení je třeba změnu, tedy nový stav po změně, dále sledovat a měřit. Prostě jednoduchým způsobem kontrolovat, zda vše funguje i po zavedení, a když ne, buď:
⇒ nedodržujeme, co jsme si předsevzali
⇒ nebo se změnily okolní podmínky a je třeba se přizpůsobit.
⇒ …a máme tu cyklus, znovu naplánujeme změnu, tu provedeme, ověříme…
A ještě poslední a důležitý díl z této metody a to STANDARD. Proč?
Protože jakákoli změna, pokud není udržována, se postupně ztrácí, na začátku rychle a pokud vydrží, tak se riziko snižuje, ale stále tu je!
Co je to ten standard? Může to být vlastně cokoli, co pomáhá ukotvit ŽÁDOUCÍ NÁVYK, něco co POMŮŽE ODLIŠIT DOBRÉ OD ŠPATNÉHO, něco co POMŮŽE JEDNODUŠE VYSVĚTLIT, JAK TO MÁ VYPADAT.
Ještě jedna věc je důležitá, a to způsob, jak jednoduše hlídat, že standard je dodržován a nebo není a je nutné zjistit, proč. Způsobů je více, můžou to být „samoaudity“, nebo třeba sledování okamžitého výkonu a mnoho další podle toho, o jaký standard jde.
PLÁNUJ – říká se, že pro loď, která neví, kam pluje, je každý vítr špatný, ale i příznivý vítr nás nemusí dovést, kam přesně chceme. Je rozdíl mezi plánem a přáním. Plán by měl být určitě SMART, a tedy založený nejen na intuici, ale i na datech. Vždy se mi vyplatilo určit, jak budu progres i dosažení cíle měřit, a co bych měl naměřit. A to, jak v roli projektového manažera, tak i jako zadavatele (sponzora).
PROVEĎ – nebo lépe VYZKOUŠEJ. Řiká se, dvakrát měř a jednou řež. Proč? Marnou investici, která vám nepřinese užitek, už těžko vrátíte zpět. A to nemluvě o ztracené důvěře zaměstnanců při nezdařeném projektu. Prostě, pokud je možné si nápad vyzkoušet v malém, „nanečisto“ či jen tu část, která se jeví jako nejriskantnější, pak to udělejte.
OVĚŘ – pár odstavců zpátky jsem psal o „lodi a větru“, Námořníci věděli, že musí směr plavby kontrolovat a korigovat. Boční vítr nebo proudy je odchylovali od bodu, kam chtěli doplout. Je to velmi příhodné pro tento krok. Nikdy nebudete mít pod kontrolou vše a stále a proto je nutné vědět, jaké parametry ukazují „kurz“ a jaký kurz je správný. A je třeba při zjištění odchylky provést korekci.
ZAVEĎ – V předchozích krocích sme měli nápad, ten jsme proměnili v konkrétní plán a ten jsme v malém měřítku vyzkoušeli a stále jsme měřili a zjišťovali zda se neodchylujeme od vytčeného cíle. Zřejmně jsme museli i některé věci poopravit. A nyní nastal čas „nápad“ zavést v celém rozsahu, máme zkušenost, víme na co si dát pozor… Měřit, ale už nepřestaneme niky, možná s menší intenzitou a v menším rozsahu, ale STÁLE. Jak by jsme jinak poznali že z lepšího jde udělat ještě lepší 😉 .
Tak a máme hotovo.? Aby to celé fungovalo musím se ještě zmínit o několika důležitých věcěch.
Každá změna má tendenci časem „erodovat“ nebo se změní okolní podmínky, a pokud na to nepřijdete, nedokážete proces „nakolejit včas“. Často pak začínáte znovu a znovu.
Lze kreativitu řídit? Ano – když řídíš podmínky a proces. 4 prvky:…
Read MoreLze kreativitu řídit? Ano – když řídíš podmínky a proces. 4 prvky:…
Read MoreKultura viny ve firmách často zakrývá skutečné procesní selhání. Místo hledání viníka…
Read More
1. Najdi úzké místo v systému
a. Najdi / definuj hranice systému. Mohou být určeny účelem systému, odpovědností nebo vlivem na systém.
b. Systém musí být definován tak aby vytvářel souvislou řadu činností (včetně případného větvení a opětovného slučování)
c. Definuj vstupy a výstupy systému
d. …a nyní by je možné na základě pozorování systému za různých systuací určit Nejužší místo systému.
2. Najdi způsob, jak maximálně rozšířit úzké místo, tj. maximálně využít
a. Často je úzké místo úzkým místem z důvodu nedostatečné kapacity, v tuto chvíli je jedno proč tomu tak je, ale projevuje se to frontou požadavků, dlouhou a proměnlivou dobou odbavení požadavku, či prostoji u kroku následujícího po úzkém místě. Pak je třeba provést analýzu pracovního postupu a zjistit časovou strukruru.
b. Když víte jak je využíván či nevyužíván zdroj (úzké místo) v čase, zkuste najít způsob jak zvýšit jeho efektivitu (zlepšit postupy, posílit ve správný čas kapacitu, použít postupy průymslového inřenýrstvý jako je např. SMED
c. cílem tohoto kroku je zbavit se všech neproduktivních činností (ty co nepřidávají hodnotu) a ty činnosti které přidávají hodnotu zproduktivnit. Nyní když v rámci úzkého místa jsme uděali vš co se dalo a stéle ještě nemáme dost kapacity a úzké místo je stále úzkým místem, je čas se podívat do okolí.
3. Podřiď celé okolí úzkému místu
a. Zdroj který jsme identifikovali jako úzké místo je to co limitoje výkon celého systému a jako takový je pro nás velmi cenný, proto je často výhodnější podřídit mu „okolí“ tedy činnosti před a za úzkým místem tak, aby ho podporovali a to i za cenu poklesu produktivity na okolních činnostech.
b. Často jde o to, aby úzkémísto nemuselo čekat na „někoho dalšího“. To jde zajistit několika způsoby:
– přesnějším plánováním „dodavatelských zdrojů“ v čase (jak externích tak interních vztahů)
– posílením kapacity dodavatelských zdrojů
– vytvořením vyrovnávacího skladu před úzkým místem
V tomto případě se často hovoří o tzv. Lanu a Bubnu (Rope and Drum). Tato metoda pomáhá vyladit celý proces kolem úzkého místa a vede k jeho maximálnímu využití.
4. Zvětši kapacitu systémového úzkého místa
… no a nyní pokud to ještě nestačí a úzké místo se nepřesunulo jinam, protože v reálném životě většinou nedochází k dokonalému vybalancování kapacit v celém procesu, je na místě uvažovat o investici do stroje, náboru nového pracovníka a podobně… Nicméně výše uvedeným postupem jsme docílili:
– optimalizace úzkého místa „zevnitř“, tedy odstranění neefektivit
– využití tohoto zdroje na „maximum“ podporou z „okolí“
– oddálení investice, většinou značné, do nákupu nových kapacit 😉
5. Pokud bylo vše provedeno správně, vrať se do bodu 1.